Socialismus ve Venezuele

(Pixabay.com)

Současná situace ve Venezuele je někdy nazývána katastrofou socialismu. Ekonomické a sociální nepokoje přivedly zemi do hyperinflace, hluboké všeobecné nejistoty a ke 2 milionům emigrantům, což z celkové populace 32 milionů obyvatel znamená, že zemi opustil každý šestnáctý občan.

Některé hlasy zastávají názor, že země byla nastavena směrem do krize už dlouhou dobu a že její těžkosti nemá na svědomí socialismus. Socialistická politika a kroky posledních dvou prezidentů byly však nejen značně radikální, ale celou situaci rapidně zhoršovaly. Země sice mohla jít špatným směrem, a potřebovala pozitivní změnu, jak hlásali, ale socialismus se namísto o změnu k lepšímu postaral o pravý opak.

Nedávná historie

1958 – značí počátek demokratické vlády ve Venezuele. Dosavadní vůdce Marcos Perez Jimenez je svržen Wolfgangem Larrazabalem. Levicový Romulo Betancourt z  demokratickéstrany vyhrává prezidentské volby.

1973 – ropný a ocelářský průmysl je znárodněn.

1989 – prezidentem se stává Carlos Andres Perez.

1992 – Hugo Chavez se snaží převzít moc, ale neúspěšně. Je na dva roky zavřen do vězení, nežjsou mu jeho akce prominuty.

1995 – prezident Perez je obviněn z korupce.

1998 – počátek socialismu ve Venezuele. Hugo Chavez se dostává k moci a nastoluje tzv. „Bolívarskourevoluci“. Vzniká nová ústava. Nové sociální politiky.

2001 – prezident Chavez prosazuje zákony, které mají za cíl přerozdělení půdy a majetku.

2002 – duben – krátké „povstání“, kdy se vzbouří armádní složky a Chavez je zadržen. Nová vládaPedro Carmona nevydrží a k moci se vrací Chavez.

2005 – leden – Chavez prosadil půdní reformu, která přerozděluje půdu velkých statků chudým.Po předchozích přerozděleních tak plně dochází ke kroku kjakému došlo v jinýchzemích, kde přišel k moci komunismus. inapř. v Číně.

2005 – březen – z části se ruší svoboda projevu. Pomlouvání veřejných činitelů má odteď za následekpokuty či uvěznění.

2005 – prosinec – politické strany loajální Chavezovi se dostávájí k moci v parlamentu poté, co ty opoziční bojkotovaly volby.

2007 – leden – Chavez oznamuje plánované znárodnění energetických a telekomunikačních firem během 18 měsíců.

2007 – prosinec – proběhlo referendum o zvýšení kontroly vlády nad centrální bankou a možnosti vyvlastnění půdy, které neprošlo.

2008 – Venezuela ještě těsněji spolupracuje s Čínou a Ruskem. Čína vypouští do vesmíru Venezuelský satelit a ruské válečné lodě provádí u Venezuely cvičení.

2009 – únor – probíhá referendum o zrušení časových omezení kolikrát mohou politici být voleni do svých funkcí. (prezidentu Chavezovi by vypršelo období v roce2012)

2010 – leden – Chavez znehodnocuje Venezuelskou měnu, aby posílil návratnost z exportů ropy poté, co se ekonomika v předchozím roce propadla o necelých 6%.

2010 – září – volby do parlamentu. Posiluje opozice.

2012 – vláda se snaží bojovat se současnou inflací. Nastoluje „maximální ceny“ na některé každodenní zboží. Firmám, které se nepodvolí, je vyhrožováno vyvlastněním.

Současná historie

2013 – prezident Chavez umírá a po těsném vítězství nastupuje jeho nástupce Nicolas Maduro.

2014 – proti-vládní protesty, během kterých umírá nejméně 28 lidí.

2014 – listopad – poté, co se nedaří ropnému průmyslu vláda oznamuje škrty v rozpočtu.

2015 – první podstatný krok za posledních 17 let směrem k demokracii od roku 1998. Opoziční demokratická koalice během voleb vyhrává 2/3 parlamentu.

2016 – září – statisíce občanů protestují za to, aby Maduro odešel z funkce prezidenta, a dávají mu za odpovědnost současnou ekonomickou krizi.

2018 – Dochází ke znovu-zvolení prezidenta Maduro. Dle zpráv OSN zemi od roku 2014 opustili 2 miliony lidí.

2019 – opoziční vůdce Juan Guaidó se prohlašuje prozatímním prezidentem a prohlašuje volby v předchozím roce za zmanipulované. Evropská unie, USA a většina zemí latinské Ameriky ho uznává za prezidenta.

Události v perspektivě

Při pohledu na události ve Venezuele lze dojít k několika závěrům:

  • většina socialistických kroků, které proběhly, by v ČR byly označeny za komunistické.
  • četné znárodnění půdy, majetku a firem, či omezení svobody projevu, se staly za předchozího prezidenta. Ovšem ten současný plně pokračuje v jeho šlépějích.
  • situace ve Venezuele se neustále zhoršuje.
  • ve Venezuele došlo k více protestům, ale poslední během kterého umírali lidé proběhl v roce 2014. Při pohledu na úmrtí je vidět, že protesty zde jsou potlačovány mnohem násilněji, než například v Hong Kongu, i když procentuálně vůči populaci nemají takovou účast.