Protesty Hong Kongu v průběhu let

(Kenneth Ip/Shutterstock.com)

První rozhodující bod pro vystopování příčin protestů v Hong Kongu lze nalézt o pár desítek let zpátky, v roce 1997.

Hong Kong byl do té doby britskou kolonií a Británie ho předala zpět Číně. Ovšem podmínkou bylo, že Hong Kong si zachová vysokou míru autonomie po dobu následujících 50ti let, tedy až do roku 2047.

Tento krok nebyl náhlý, ale byl výsledkem společné deklarace Británie a Irska a Číny, která byla podepsána již v roce 1984. Za Británii a Irsko britskou předsedkyní vlády Margaret Thatcherovou a za Čínu premiérem Zhao Ziyangem.

Existovalo tedy období 13ti let, během kterého bylo známo, že k předání dojde, které se ale obešlo bez protestů. K jediným známým větším protestům v Hong Kongu totiž došlo pouze v roce 1989, a to proti proběhlému masakru na náměstí Nebeského klidu v pevninské Číně.

Hong Kong tak neprotestoval nikdy kvůli předání Hong Kongu Číně – ke všem protestům došlo až poté, a to pouze na základě legislativních a jiných kroků které Čína vůči Hong Kongu podnikla.

Červenec 2003

Tento měsíc dochází k prvnímu většímu protestu po předání Hong Kongu.
Zúčastňuje se jej kolem půl milionu lidí, a jeho cílem je zrušení takzvaného “článku 23”.
Jde o národní zákon proti podvracení státu, který vyvolával obavy, že by mohl omezit svobodu projevu.

K zákonu nakonec nedošlo, ale snaha o jeho přijetí byla vnímána jako důkazy o tom, že Čína má vývoj Hong Kongu naplánovaný pouze jedním směrem – a není to směrem k demokracii.

Duben a červenec 2004

Čína rozhoduje, že k jakýmkoli legislativním změnám ve volebních zákonech v Hong Kongu je nutný její souhlas.

To má za následek ztrátu víry v to, že by Čína plánovala pro Hong Kong demokracii, a tak v červenci 2004 opět dochází k protestům za stejné účasti jako o rok dříve.

Červenec 2006

Za účasti desítek tisíc lidí se koná pochod za demokracii.
Od tohoto roku se již protesty za účelem požadovat svobodu projevu, demokratickou vládu a všeobecné volební právo konají každoročně.

Srpen 2014

Legislativa v Číně zamezuje vidině demokratických voleb v Hong Kongu rozhodnutím, že do voleb na post předsedy vlády Hong Kongu mohou být dosazeni jen kandidáti zvolení Pekingem v Číně.

Následuje okamžitá, týdny trvají vlna protestů. Čína však rozhodnutí nemění a mnoho vůdců protestů je posláno do vězení.

Únor a březen 2019

Vláda Hong Kongu oznamuje plány o zákonu, který má umožnit vydání občanů Hong Kongu Číně.
Existují obavy, že zákonem by do Číny byli vydáváni kritici tamního režimu. Protesty mají účast odhadovanou v řádu milionů lidí.

Červen 2019

Druhé čtení zákona o vydávání občanů je odloženo na základě protestů, při kterých jsou blokovány silnice. Policie používá pepřový sprej, či slzný plyn a gumové náboje.

Srpen 2019

Protesty stále pokračují, s cílem návrh zákona zrušit, přestat protesty kategorizovat jako “nepokoje” (což umožňuje ze zákona tvrdé zákroky policie), propuštění zadržených a poskytnutí více demokratických výhod.

— —

Při pohledu na společné znaky je patrné, že všechny protesty se dějí hlavně v létě, což je podmíněno účastí studentů.

Jejich škálu je také nutno vnímat v poměru k počtu obyvatel Hong Kongu – ze šesti a půl v roce 1997 až na 7.3 milionů v roce 2019. Při účasti pár milionů obyvatel se tak snadno protestů na chvíli zúčastnil každý druhý občan.